AFRICKÁ KOPŘIVA - COLEUS

Africká kopřiva (Coleus Blumei) je velice nenáročná rostlinka, která se pěstuje převážně pro okrasný list. Její hluchavkovité květy nejsou nijak výrazné a zaštipují se (pokud nechcete získat semínka), jelikož rostlinu vysilují. Existuje spousta druhů a mutací.

Nemá ráda zimu, tedy dlouhodobé teploty pod 10 stupňů Celsia. Miluje přímé sluníčko, na kterém získá ještě sytější zbarvení. Ale každou rostlinu je potřeba postupně na slunce navykat ze stínu, do polostínu až potom na slunce. Za velkého chladu opadávají a vadnou lístky, což může mít pro rostlinku fatální následky.

Kopřivy je potřeba pravidelně zaštipovat, aby dosáhly košatosti. Dají se také pěstovat ve stromkové formě. Existují různé velikosti - velkolisté odrůdy (např. Kong), nebo drobnolisté (např. Sumatra). Nepsaným pravidlem je zaštipování nad 3. nebo 4. kolínkem. Kopřivy se množí řízkováním, semeny.

V horkých dnech má kopřiva větší spotřebu vody, ale pozor na přelití, hrozí uhnívaní kořenů. Raději sušší než přemokřený substrát. Kopřivu můžete rosit, jen ne na přímém slunci (hrozí spálení) a nejlépe kde koluje vzduch (hrozí plíseň nebo padlí).

Kopřiva není náročná na půdu. Občas můžeme pohnojit běžně dostupným hnojivem.

Kopřivy jsou uváděny jako jednoleté rostliny. Ale při správné péči vydrží i několik let. Přes léto je letníme venku a od podzimu se o ně staráme jako o běžnou pokojovou rostlinu (potřebuje hodně světlé místo, mírnou zálivku, pokojovou teplotu).

Svou barvu lehce mění během celého roku, záleží na ročním období, pěstebních podmínkách a umístění. Já jim říkám „chameleonky“. V zimě, kdy je málo světla, jsou bledé a přes léto výrazně syté barvy. Nejkrásnější zbarvení získávají na podzim.

AFRICKÉ FIALKY

ZEMINA A PŘESAZOVÁNÍ
Má být lehká a prodyšná - existuje mnoho způsobů míchání. Já používám největší poměr rašeliny, o trošku menší množství zeminy pro pokojové rostliny + perlit, vermikulit, drcené dřevěné uhlí na grilování (proti plísním) a jemný říční písek. Fialkám při sázení hlínu v květináčku neutlačuji. Pěstujeme v mírně kyselé až neutrální půdě. Přesazujeme cca 1x ročně. Doporučuji otrhat spodní lístky a kořenový systém zkrátit o 1/3, nově přesazenou fialku nehnojíme (ale až se ujme). Fialky z obchodu doporučuji v nejbližší době přesadit, protože substrát je obohacen různými stimulátory, hormony a živinami, které rostlinu dohání k bohatému kvetení. Nedáváme příliš velký květináč - pro kvetení je vhodný menší, protože se fialka tolik nesoustředí na rozvíjení kořenového systému. Velikost květináče by měla být cca 1/3 velikosti fialky.

HYDROPONIE
Hydroponie je pěstování rostlin v prostředí, kde zeminu zcela nahrazuje keramzit (nebo perlit). Je potřeba mít speciální dvojité květináče (zakoupíte ve specializovaných prodejnách) - ve spodním (větší) je jen voda (živný roztok) a ve vrchním (menší) zasazená rostlinka pouze v keramzitu. Hydroponie je výhodná v tom, že se zbavujeme problémů s přeléváním rostlin, uhníváním kořenů, vyhneme se tak plísním, škůdci atd., jelikož ve vodním prostředí nedokážou přežít.

Protože rostlina potřebuje živiny, tak ji při každé zálivce přidáme do vody slabší roztok hnojiva - buď dolejeme do spodního květináče (dávejte pozor na ukazatel maximálního množství vody) a nebo přímo prolejeme keramzit (lepší způsob).

Hydroponie je  moderní způsob pěstování rostlin a proto jsem jej zkusila i u fialek. Zatím se bez jakýchkoliv problémů daří.
 

PĚSTOVÁNÍ NA KNOTECH
Důležitá je vzdušná a lehká půda, jinak hrozí hniloba. Voda se k rostlině dostává ze zásobníku pomocí knotu.  Takto je zajištěný rovnoměrný a dlouhodobý přísun vody. Vhodné jsou umělá vlákna, např.100% PES (1-2 mm).

ZÁLIVKA
1 - 2x týdně odstátou vodou pokojové teploty, fialka nemá ráda přemokřený substrát a ani stání ve vodě-hrozí hniloba. Fialky jsou velice citlivé na přemokření. Nejčastěji zaléváme do spodní misky, jednou za čas můžeme i na povrch, abychom vyplavili nahromaděné soli. Vodu nelijeme po listech a ani do srdíčka rostliny. Mladé a nově zasazené rostlinky zaléváme zpočátku slabě a přímo na povrch hlíny, protože zatím nemají dostatečně vyvinutý kořenový systém, aby mohly čerpat vodu až ze spodu květináče - začínáme je přihnojovat, až vidíme, že se fialka ujala a začala růst, dříve ne.

UMÍSTĚNÍ
Fialky mají rády místo s dostatkem světla, ne však přímé slunce, nejlépe severní nebo východní okno. Dají se také pěstovat při umělém osvětlení. Zajistíme přísun čerstvého vzduchu, proto doporučuji větrat - nejlépe z jiné místnosti, aby nešel na fialky chlad (nemají rády průvan).

HNOJENÍ
1 - 2krát za měsíc, hnojivy pro pokojové rostliny nebo speciálním přímo pro africké fialky. Někteří pěstitelé hnojí v menším poměru při každé zálivce. Můžeme hnojit i postřikem na listy, jemným rozprašovačem a slabým poměrem hnojiva.

TEPLOTA
Neměla být nižší než 15 °C, optimum pro dospělé rostliny je 18 - 24 °C, pro množení a mladé lístky 20 - 25 °C. Vyšší teploty fialkám nesvědčí.

MNOŽENÍ
... fialky množíme několika způsoby ...

Květní stvoly - toto je nejčastěji používaný způsob u chimér (fialky, u kterých nefunguje množení listy). Tento způsob zaručí, že fialka vykvete, tak jako původní rostlina. Dostatečně vyvinutý květní stvol odřízneme od rostlinky, rozvinuté květy ostříháme, malé zelené poupata můžeme nechat. Nejdůležitější je, aby měla květní stopka malé palístky. Takto upravený stvol dáme do mini skleníčků (zemina, perlit nebo vermikulit). Stvol by měl zakořenit a postupně začnou vyrůstat mladé rostlinky. Více se dočtete v odkazu ZAJÍMAVOSTI - článek o chimérách.

Semena - docela obtížný způsob, po opýlení trvá skoro půl roku, než jsou semena zralá. Tobolky připravené pro setí jsou hnědé, suché a scvrklé. Sejeme do prodyšné půdy - nejlépe v mini skleníčku, kde je zaručena vlhkost.

Mladé růžice - u dospělých rostlin začínají vyrůstat po stranách mladé rozetky, až jsou dostatečně velké, oddělíme je od dospělé rostliny a samostatně zasadíme.

Listovým řízkem - nejčastěji používaný způsob, kdy seříznutý lístek necháme pustit kořínky a poté vyrostou mladé rostlinky, které časem rozdělíme samostatně do květináčků

	Odřízneme pěkný, zdravý a pevný list od rostliny (nejlépe ze střední řady růžice), zkrátíme na 2 - 4 cm (dlouhé stopky se nedoporučují). Necháme zakořenit ve sklenici s vodou, přikrytou igelitem nebo alobalem (můžeme přidat i dřevěné uhlí-působí antibakteriálně). Lístek je k zasazení do zeminy připraven asi po měsíci. Můžeme sadit i dříve, pokud jsou kořeny alespoň 1,5 cm dlouhé (v závislosti na typu fialky - mini, standard). Doporučuji lístek nechat ve sklenici o něco déle, až se u něj začnou vytvářet maličké rozetky. Růst kořínků se může u každé odrůdy lišit.
	Po odříznutí lístku od rostliny jej můžeme přímo zasadit do zeminy. Zasazený lístek lehce zaléváme, udržujeme v teple. Pro zajištění vlhkosti jej můžeme dát do mini skleníčku. Takto zasazené lístky nehnojíme. Cca okolo měsíce, někdy i později nám začnou narůstat malé rozetky (v závislosti na velikosti kořenů, při které jsme sadili).
	Vlevo jsou malé rozetky standardního lístku a vpravo pestrolisté - někdy mohou být i celé bílé, záleží na odrůdě.
	Rozetky rostou a jsou stále větší. Při dostatečné velikosti, cca 4 cm, jsou mladé rostlinky připraveny k rozsazení od matečního listu. U pestrolistých odrůd, pokud jsou větší rostlinky stále bíle nebo žlutě zbarveny, raději vyčkáme o něco déle, protože nemají zatím dostatek zeleného barviva (chlorofylu) a po rozsazení by nebyly schopny samy žít.
	Vlevo jsou již mladé rostlinky připraveny k rozsazení. Z jednoho lístku může být 1 až 10 mladých rostlinek (i víc), záleží na odrůdě. Mateční list, pokud je v dobrém stavu, může být použit na další množení. Vpravo je již mladá rostlinka samostatně rozsazena.
	Fialka při dobré péči rychle vyroste a můžeme těšit na první květy, které nemusí vždy odpovídat standardu fialky. Některé fialky se vybarvují až při dalších kvetení. Některé fialky vytváření tzv. SPORT (děje se tak hlavně u fantazijních odrůd) - fialka si zachová tvar květů, ale barevně nebude odpovídat popisu odůrdy.

CHOROBY
Napadené a nově přinesené fialky necháváme vždy v izolaci, aby se ostatní nenakazily. Někteří pěstitele fialky preventivně ošetřují a před sázením (sterilizují) propařují hlínu a desinfikují květináčky. Zde rozvádím pár nejčastějších chorob ...

Hniloba krčku - vzniká při nadměrné zálivce, postižená rostlina začne postupně uvadat a od srdíčka hnědnout, takovou fialku se ve většině případů nepovede zachránit. Rovněž dochází ke hnilobě při nízké a nepravidelné zálivce. Řešením je, pokud je fialka i po zalití stále povadlá, na nic nečekat a ihned ji odříznout od kořenů a dát do vody znova zakořenit (návod - viz. omlazení fialek) + seříznout lístky a dát je zakořenit do vody, pokud o odrůdu opravdu nechceme přijít.

Červci (vlnatka) - jakoby chomáčky vaty, v nichž jsou červíci, kteří rostliny vysávají - doporučuji potřít slabším roztokem lihu a nebo postříkat Agrionem Delta, Careo Substral ... popř. omýt jarovou nebo mýdlovou vodou

Kořenoví červci - drobní bílí škůdci o délce 1-2 mm. Usazují se v půdě na kořenech (rostlinu vysávají), občas i v okolí krčku. Použijeme Mospilan, Actara, Karate, Careo Substral. Popř. kořeny omyjeme a důkladně vykoupeme v jarové vodě.
 

Roztočík - zakrnělé a deformované listy v srdci rostliny, zasychající květy (nebo jen některé části) - použijeme Agrion Delta nebo postřiky proti sviluškám - Vertimec 1.8 EC

Padlí - "moučný" povlak na  listech a květech. Daří se mu ve vlhkém prostředí, v místnosti bez dostatečného větrání. Použijeme Bioton, Biool, Talent, Discus, Zato, Folicur nebo Rubigan ... při počátečním napadení stačí setřít štětečkem a více větrat

nahoru